Šumava bez davů: Po stopách soumarů se psem a batohem
Když se řekne Šumava, většina lidí si představí Modravu, Kvildu nebo davy u pramenů Vltavy. My jsme ale tentokrát hledali něco jiného. Chtěli jsme klid, barvy podzimu a trasu, která má příběh. Vyrazili jsme po stopách středověkých soumarů, po Zlaté solné stezce.
Tato historická trasa, kudy se po staletí vozila sůl z Pasova do Čech, je dnes nádhernou turistickou hřebenovkou. A to nejlepší? Je to trasa, kterou s vámi váš pes zvládne levou zadní (i když my jsme tentokrát vyrazili v „lidské sestavě“, je to pro psy naprosto bezpečný terén). Pokud hledáte tip na podzimní vandr, kde nepotkáte davy, tady je náš itinerář.
Trocha historie: Proč se trmácet po „Zlaté“?
Než nazujete pohorky, je dobré vědět, po čem vlastně šlapete. Zlatá stezka nebyla jen tak ledajaká pěšina. Byla to středověká dálnice! Už od 11. století tudy proudilo zboží mezi Čechami a Podunajím. České země měly zoufalý nedostatek soli, která byla tehdy jediným konzervantem potravin. A tak se sůl z Alp vozila po řekách do Pasova a odtud na hřbetech koní přes šumavské hvozdy k nám.
- Název „Zlatá“ získala stezka až v 16. století. Bylo to díky neuvěřitelným ziskům, které obchod přinášel.
- Zpátky do Bavorska se vozilo obilí, chmel, kůže, máslo, med a proslulá prachatická pálenka.
- Dopravu zajišťovali soumaři (většinou sedláci), kteří se svými koňmi chodili v karavanách a často měli i ozbrojený doprovod kvůli lapkům.
Věděli jste, že Zlatá stezka není jen jedna?
Ve skutečnosti šlo o celý systém obchodních cest, který připomínal ruku s roztaženými prsty. Hlavní větve byly tři:
- Prachatická větev: Je nejstarší, nejvýznamnější a právě tudy se vozila většina soli.
- Vimperská větev: Vedla přes Strážný a Kvildu do Vimperka.
- Kašperskohorská větev: Nejmladší trasa (od Karla IV.), vedla přes Horskou Kvildu.
Co sbalit psovi do batohu (nebo do toho vašeho)
Na Zlaté stezce jdete „na těžko“, takže platí: brát jen to nejnutnější, ale nic nepodcenit. Tohle se nám vždycky osvědčilo:
- • Jídlo a voda: Odměřené krmivo na každý den + rezerva. Skládací miska je nutnost. Na trase jsou potoky, ale vždy mějte železnou zásobu vody pro psa v lahvi.
- • Postroj a vodítko: Pohodlný postroj, který nikde nedře (pes v něm půjde desítky km). Ideální je vodítko s amortizérem a bederní pás pro vás, ať máte volné ruce.
- • Lékárnička: Naprostý základ. Obvaz, dezinfekce (Betadine), pinzeta na klíšťata, botičky pro případ poranění tlapky (na kamenitých cestách se hodí).
- • Spaní: Lehká skladná deka nebo karimatka pro psa (izolace od země je důležitá, zvlášť na podzim).
- • Drobnosti: Náhradní sáčky na exkrementy, známka na obojku s aktuálním telefonním číslem, ručník na otření tlapek.
Den 1: Prachatice – Volary (cca 17 km)
Start: Prachatice, historické jádro (u Horní brány).
Trasa: Žlutá turistická značka (kopíruje původní stezku).
Startovali jsme v Prachaticích, městě, které díky soli neskutečně zbohatlo. Cesta stoupá z kotliny pod Libínem směrem na Perlovice a Albrechtovice. První den je poctivý výšlap, čeká vás asi 17 km. Terén je ale pro psa ideální – jde se starými úvozy, lesními cestami a přes louky, žádný rozpálený asfalt.
Cestou minete zříceninu hradu Hus, který kdysi stezku chránil, a pokračujete přes Blažejovice až do Volar.
Tip na ubytování ve Volarech
V cíli první etapy jsme se ubytovali v legendárním Hotelu Bobík (dnes Hotel Schreiner). Majitel se změnil, ale pohostinnost zůstala. Pejsci jsou tu vítáni.
Den 2: Volary – České Žleby (cca 12 km)
Druhá etapa je kratší, pohodovější a vede podél vody. Z Volar pokračujete k Soumarskému mostu. To je místo s úžasnou atmosférou. Kdysi se tady karavany brodily přes Vltavu. Dnes je to krásná zastávka, kde se pes může smočit (pokud zrovna nemrzne) a vy si odpočinete u řeky.
Cíl je v Českých Žlebech. I tohle bývala důležitá soumarská zastávka – místo prvního odpočinku na české straně po náročném výstupu z Pasova.
Kde spát a jíst?
Ubytovali jsme se v Ubytovně NP Šumava (bývalá škola). Je to jednoduché, čisté. Pokud hledáte větší komfort, hned vedle je Hotel Florián.
Náš gastrotip: I když spíte v ubytovně, na jídlo zajděte do hotelu Florián. Vaří tam výborně a pes může s vámi do restaurace.
Den 3: Za výhledy na Stožec
Poslední den jsme využili k průzkumu okolí. Z Českých Žlebů je to jen kousek (cca 5 km) do Stožce. Určitě nevynechejte výšlap na Stožeckou skálu. Je tam krásná dřevěná kaple a výhledy, které za to stoupání stojí. Ze Stožce se pak můžete pohodlně vrátit vlakem („šumavskou lokálkou“) zpět.
Praktické rady pro pejskaře
- • Doprava: Do Prachatic jezdí přímé autobusy z Prahy. Zpátky ze Stožce nebo Volar jede pohodlný vlak (pes potřebuje náhubek).
- • Voda: Na trase je dost potoků a studánek, ale vlastní lahev je jistota.
- • Kdy vyrazit: My jsme šli na konci října a bylo to magické. Barevné listí, ranní mlhy a nikde ani noha.
- • Terén: Vhodné i pro aktivnější psy, není to technicky náročné, jen kilometry v nohách.
Cesta za zlatem a solí
Tento podzimní přechod nás nadchl. Kombinace barevného listí, historie a klidu je přesně to, co v říjnu na horách hledáme. Ať už půjdete „na těžko“ s batohem, nebo si to rozdělíte na jednodenní výlety, Zlatá stezka vás nezklame.
Kam dál na Šumavě?
- Modrava: Šumavská klasika, která leží nedaleko.
- Kvilda a pramen Vltavy: Výlet k prameni naší nejdelší řeky.
- Co s sebou na výlet? Checklist, ať nic nezapomenete doma.
V projektu Pes v batohu se starám o obsah a komunikaci. Se psy cestuji už přes 12 let, ale přiznám se, že to tak nebylo vždy. Dřív moje fenky během dovolených hlídala babička. Když už to ale nešlo, stála jsem před volbou, zda se vzdám cestování, nebo změním přístup. Vybrala jsem si to druhé a postupně se naučila plánovat tak, aby pes mohl jet s námi.
Na webu sdílím jen to, co máme ověřené a vyzkoušené, aby si společné cesty užila celá smečka bez zbytečného stresu. Milujeme hory, jezera i moře. Jaro obvykle trávíme v rakouských Alpách a v září si prodlužujeme léto u moře. Dlouhé roky jsme byli věrní Chorvatsku, teď ale čím dál víc objevujeme Itálii. V zimě nás potkáte na lyžích, kde už máme i se psem vychytané fungující tempo a režim.
Co ale neměníme, je naše pravidlo vyhýbat se davům. Do světa proto vyrážíme hlavně mimo sezónu a o prázdninách se raději touláme po Šumavě nebo jižních Čechách. A abych nezapomněla, jsme také lovci dobrého jídla. Gastro zastávky k našim výpravám prostě patří.
.jpg)