Vánoce se psem v Polsku? Zkusili jsme Zakopané

Každý rok v adventním čase balíme batoh, psa a dobrou náladu a mizíme z předvánočního shonu někam, kde si místo stresu užijeme klid, vůni svařáku a zasněžené hory. Většinou je to Rakousko – a většinou je to sázka na jistotu. Jenže letos jsme se rozhodli pro změnu. Řekli jsme si: co takhle Polsko? Konkrétně Zakopané, které nám z fotek i reels působilo jako Santova vesnička. A tak jsme sbalili kufry, přibalili Ellu, zamluvili chatu v lese a vyrazili. S tím, že pro vás připravíme zase nové vánoční tipy, tentokrát z jiného koutu Evropy. No… a jak to dopadlo?

Ubytování v lese – klid, ticho… a trochu rachotu shora

Zvolili jsme ubytování mimo město, v lese, s oplocenou zahradou – ideální pro Ellu a naši potřebu klidu. Apartmán v přízemí Chaty Tater nás na první pohled nadchl. Útulný, čistý, se vším, co člověk potřebuje. Až na pár věcí. Příjezdová cesta byla v zimě ledová jak curlingová dráha – žádný horor, ale bez zimní výbavy to nedávejte. Voda ze studny byla bohužel cítit – na pití si rozhodně vezměte vlastní. Apartmán je ideální pro 2 lidi a psa, pro 4 už dost natěsno. Cena za psa 100 zlotých na 8 dní. První půlka pobytu byla fajn. Jenže v druhé části přijeli hosté do horního patra… a najednou jsme měli pocit, že bydlíme pod nádražím. Každý krok, každé spláchnutí – všechno bylo slyšet. Takže pokud sem pojedete, zkuste si raději zamluvit samostatnou chatu.

Louka za domem byl největší benefit – Ella si tam běhala každý den, protože okolí bylo jinak na volný pohyb dost nevhodné. Po příjezdu jsme první den jen odpočívali a užívali si louku u ubytování – Ellie byla nadšená. Majitelé nám poradili, kam všude se se psem smí, protože do TANAPu je na polské straně vstup se psy zakázán (s tím jsme počítali). Doporučili nám ale pár alternativních tras.

Krupówki: Jediný záblesk vánoční atmosféry.

Další den jsme se vydali do centra – konkrétně na slavnou ulici Krupówki, kde to podle všech fotek a reels mělo „žít Vánocemi“. A víš co? Jedině tady jsme ten vánoční vibe opravdu cítili. 

Co nás potěšilo: 
• krásná výzdoba
• spousta stánků s jídlem a suvenýry
• výborné místní sýry – ty si fakt nenechte ujít!

Co už méně:
• mimo Krupówki jsme vánoční výzdobu skoro neviděli
• vše působilo spíš jako rychlá atrakce než adventní pohoda
Přesto – pokud už v Zakopaném jste, Krupówki stojí za návštěvu. Jen to není nic, kvůli čemu byste sem měli jet extra přes půl Polska.

Droga pod Reglami: Když chcete do hor, ale máte psa 

Třetí den jsme se rozhodli prozkoumat jednu z doporučených tras, která byla jen kousek od našeho ubytování – Droga pod Reglami. Tato stezka vede těsně podél hranice TANAPu, kam je se psem vstup zakázán, takže působila jako ideální kompromis. Příroda, klid a přitom žádné zákazové cedule. Co jsme nečekali: Na celé trase platí povinnost mít psa na vodítku, bez výjimky. Trochu nás to zklamalo – doufali jsme, že se Ella alespoň tady proběhne, ale smůla. Na začátku stezky bylo docela rušno – spousta lidí mířila ke vstupu do TANAPu. Ale čím dál jsme šli, tím větší byl klid. Po pár stech metrech jsme šli skoro sami. Zhruba ve třetině cesty jsme narazili na malý stánek s občerstvením – svařák za 60 zlotých (cca 350Kč) nás lehce zaskočil cenou, ale… bylo to uprostřed hor a my ho fakt ocenili. Trasa byla dlouhá asi 10 km, pohodová, lehce zvlněná, za necelé dvě hodiny jsme byli zpět. Bylo to fajn, ale ničím výjimečné.

Krakov: Adventní záchrana

Zklamání z atmosféry v Zakopaném nás donutilo nasednout do auta a udělat si výlet do Krakova. A to byla trefa do černého! Cesta cca 2 hodiny.  Parkování v centru – 6 zlotých/hodinu. Se psem bez problému, Elle se tam líbilo stejně jako nám. Hlavní adventní trhy byly přesně to, co jsme hledali: dřevěné stánky, světýlka, tradiční ozdoby, vůně jídla, medu a perníčků. K tomu spousta lidí, ale dost prostoru, abychom se s Ellou necítili stísněně.

Gubałówka: Výšlap, který jsme vzdali!

Gubałówka je jedno z nejznámějších míst v Zakopaném a taky jedno z mála, kam můžete se psem. Takže jsme si řekli – jdeme na to! Těšili jsme se na zasněžený výšlap, krásné výhledy na Tatry a horký čaj nahoře. Jenže už začátek výletu nás trochu zchladil. Doslova. Zaparkovali jsme na placeném parkovišti a vyrazili ke stezce, která kopíruje koleje zubačky vedoucí na vrchol. A tady začalo dobrodružství, které jsme si fakt nepřáli. Stezka byla namrzlá, pokrytá ledem, a protože vedla hned vedle kolejí, kde každou chvíli prosvištěl vláček, neměli jsme dobrý pocit ani my, ani Ella. Po několika minutách opatrného klouzání jsme si řekli, že tohle fakt nedává smysl – nechceme riskovat pád ani nervy. Tak jsme se rozhodli pro zubačku. Cena 32 zlotých na osobu (nahoru i dolů), 10 zlotých za psa, proklouzli jsme bez náhubku, ale jinak je povinný. (https://www.pkl.pl/gubalowka/kolej-linowo-terenowa-gubalowka-kopia.html) Ella zvládla jízdu dobře – nastoupili jsme mezi prvními, abychom měli klid cesta trvala asi 3 minuty – žádný horský zážitek, ale aspoň rychlý.

Nahoře nás čekal krásný výhled, to se musí uznat. Tatry v zimě jsou prostě nádhera. Ale jinak? Ulice s restauracemi, stánky s jedním velkým kýčem, magnetky, suvenýry, střílející atrakce, dokonce i pouliční hra skořápky… spíš bleší trh než horská pohoda - uznáváme, že tady už možná mluví i naše celková nespokojenost –  prostě čekali jsme víc.

Dolina Chochołowská: krásná na fotkách, ale realita byla jiná

Na závěr pobytu jsme dali poslední šanci přírodě kolem Zakopaného. Vybrali jsme "Dolina Chochołowská", která je známá jako nejdelší a nejpřístupnější dolina v polských Tatrách, a hlavně – je povolena pro psy. Vyrazili jsme ráno, zaparkovali na vzdálenějším parkovišti (zadarmo – náhoda, že jsme netrefili to oficiální placené) a po zaplacení vstupného 10 zlotých za osobu jsme se vydali na cestu. Za psa tentokrát nikdo nic nechtěl. 

První dojem? Kluzká asfaltka, spousta lidí a... koně. Ano, doslova povoz za povozem plný turistů, kterým se nechtělo jít pěšky. Každou chvíli jsme museli uhýbat saním, psovi dávat povely a hledat, kam se schovat. Místo procházky v přírodě jsme se cítili jak na přecpané turistické atrakci.

• Cesta je dlouhá cca 8–10 km (my to otočili po 6), ale příroda se díky únavě a nervozitě z předchozích zážitků už špatně vnímala.
• Koně = příliš mnoho dvounohých lenochů na trase :) 
• Psi musí být celou dobu na vodítku (což je v pořádku)

Na fotkách vypadá dolina krásně – a možná v jiném období nebo bez turistického náporu by byla. Ale pro nás už bylo pozdě. Po šesti kilometrech jsme to otočili. Naše nálada byla pryč a rozhodnutí jasné – jedeme domů.

Zakopané nás zklamalo. Mimo Krupówki žádná vánoční atmosféra, příroda byla přístupná jen podmíněně, a kromě výhledu z Gubałówky jsme si toho moc neužili. Krakov? Super. Ale na to jsme nemuseli bydlet v horách. Pokud plánujete adventní dovolenou se psem, doporučujeme maximálně 2–3 dny v Zakopaném, ideálně jako přestupní stanici. A pokud hledáte kombinaci hor, adventu a dog-friendly prostředí… Rakousko vítězí na plné čáře. Ale ať už jedete do Rakouska, Polska nebo Itálie, doporučujeme nezapomenout na pojištění nejen pro vás, ale i pro chlupáče. Nečekaná návštěva veterináře v cizině vás může vyjít pěkně draho – a s dobrou pojistkou je starost o jednu věc míň.